Čarodějnice

… aneb když oponent nehraje Vaši hru

Tohle období je plné konzultací, oponentur a státnic. Ačkoliv se tento rok, co se týká termínů a státnic, od jiných let mírně liší. Princip zůstává stejný. Ti poctiví, zdatní, svědomití studenti, odevzdávají práci v řádném termínu. V řádném termínu i obhajují a pokračují v dalším studiu nebo práci. 

Tím nechci říct, že ti co neodevzdají práci v prvním řádném termínu, jsou nepoctiví a nesvědomití. Vůbec ne. Z velké části jsou mezi nimi pracující muži a ženy, matky od dětí, které nesmírně obdivuju, že u mateřství a práce o domácnost, ještě navíc studují. Nebo jsou tam studenti, kteří mají velké osobní, zdravotní a rodinné problémy. Všechno jsou to důvody, proč si odevzdání bakalářské práce (nebo diplomové) prostě odložit.

Dokonce ani nemusíte mít žádný důvod, proč si práci prostě odložíte. Je to Vaše svobodná volba, máte na ni právo a nijak se to nepromítá do hodnocení práce. Ani nemůže!

Mám ale zkušenost, že se vždy v ročníku najde pár takzvaných „vysíračů“, prostě potížisti, kteří mají se vším (nebo s většinou) problém, kteří ke všemu mají nějaký dotaz, připomínku a prostě potřebují mít všechno jinak než ostatní. A tihle většinou obhajují práci až v dalších termínech. Nebo se v těch druhých termínech jejich koncentrace prostě nějak zvyšuje 🤷‍♀️

Nechci zabředávat do hluboké psychologie … to by nebyl jeden článek, ale rozsáhlý sociologicko-psychologický průzkum. Nicméně sem si jistá, že erudovaný psycholog, by takového člověka odhadl velice snadno a možná by i jasně znal příčinu jeho (jejího) chování.

No, ale tento článek, je jak jinak, hlavně o psaní bakalářské práce. A protože mám čerstvou zkušenost, rozhodla jsem se o ni podělit, a tak nějak se nad ní zamyslet z vícero pohledů.

Marie

Zpracovávala jsem teď oponentský posudek na diplomovou práci jedné studentky. Říkejme jí pracovně Marie.

(prosím všechny Marie o prominutí, jakkoliv je mi toto jméno sympatické a vzbuzuje ve mne spíše pokoru a božské smýšlení, tady mi tak nějak sedlo … možná proto, že slečna „Marie“ by pár lekcí z božské pokory potřebovala .. ale o tom dále)

Práci k oponování jsem si stáhla a začetla se. Téma práce bylo spíše obecnější, ale proč ne. Velmi často jsou témata prací obecná, ale obsah je zajímavý, mnohdy plný konkrétních informací a nápadů.

Nicméně po přečtení práce jsem naznala, že práce je spíše dolní průměr. Studentce se navíc opakovalo celkem dost gramatických chyb.

Návrhy byly typu:

„je potřeba zlepšit komunikaci“

„je potřeba zvýšit kompetence“

Kdo mne sledujete na instagramu nebo na facebooku, anebo případně jste se mrkli do mého eBooku Jak napsat bakalářku, pak víte, kam tím mířím …

Obecné návrhy, bez konkrétních doporučení jsou prostě na nic.

To není žádná práce, to je bohužel, jen obyčejné kecání sousedek u plotu nebo kamarádů u piva.

V tomto duchu se nesl i můj odborný posudek.

Jaké bylo moje překvapení, když se mi druhý den ráno v mailové schránce objevil celkem dlouhý mail s vysvětlením, že tedy moje hodnocení není adekvátní a že navíc Marie nerozumí mému položenému dotazu.

Z mailu bylo jasně patrné rozhořčení Marie nad tím, jak jsem si dovolila udělit její práci ne příliš lichotivé hodnocení. Žádala mne o vysvětlení, doporučení a návod, jak odpovědět na dotazy k obhajobě.

Jak víte, oponentský posudek, není určen k diskuzi. Prostě oponent je nezávislý člověk, který sdělí svůj odborný názor na vaše dílo a vy se s tím prostě musíte vypořádat. A pokud vás zajímá více o oponentovi, už jsem o něm psala v tomto článku a taky mu věmuji celou kapitolu v eBooku Jak napsat bakalářku.

Dobře si pamatuju čas, který jsem čekala na všechny své oponentské posudky na mé dosavadní práce a třásla se strachy, co jsem pokazila a co jsem udělala špatně, co jsem měla udělat lépe, jestli jsem neudělala zbytečné chyby a jestli se to oponentovi bude líbit, abych k obhajobě nešla se špatnou východzí pozicí.

Hledala jsem chybu v sobě!

Slečna Marie však měla očividně jinou představu. A přiznám se, že za 20 let mojí praxe, i mne ještě dokáže lecos překvapit. A stalo se tak i s Marií 😳

Abych tu neplácala prázdnou slámu, uvádím příklady z jejích argumentů a způsobů komunikace … a dávám k tomu i vysvětlení, jak to chodí v praxi. Třeba Vám to pomůže, až vy jednou budete řešit oponentský posudek.

… pokud student nerozumí, má svého vedoucího, aby mu pomohl rozklíčovat oponentova slova

… Marie se oponentem diskutuje o přiměřenosti, rozpracovanosti a adekvátnosti jejích návrhů v diplomové práci.

Tohle je bohužel naprosto nevhodné.

Jakkoliv se jí to nelíbí, oponent je odborník, vzdělaný člověk. Člověk, který ve svém životě napsal mnoho prací, mnoho článků, naučil mnoho věcí své studenty, vedl a oponoval spousty prací. Je to odborník, a tedy jeho názor má váhu.

Marie je studentka, která napsala zatím jednu diplomovou práci. Je na začátku své budoucí praxe.

Pokud oponent tvrdí, že její návrh je obecný a chce, aby jej u obhajoby doplnila, pak jistě návrh lze provést konkrétněji a doplnit. Oponent totiž ví jak a taky ví to Mariin vedoucí, anebo někdo jiný odborně zdatný rádce.

To už je na studentce, jak se k tomu dopracuje. To je její úkol, jakožto budoucí inženýrky. 

Zároveň oponent dává v tomto bodě studentce velký prostor, jak se obhájit, práci i hodnocení si případně vylepšit. Protože mnohem jednodušší by bylo práci rovnou smést ze stolu. Protože návrhy jsou nedostatečné! 

No .. Marie si dovoluje sama si navrhovat hodnocení  🙈😏 A pozastavuje se nad názorem oponenta 🙈

Jako oponent jsem vypracovala stovky posudků … ještě nikdy se mi nestalo, že by student potřeboval ode mne doplnění. A pokud ho potřeboval, šel za svým vedoucím nebo jiným člověkem, který mu pomohl.

Protože oponent není rádce! Je to oponent!

Uffff … to jako fakt? Student ukončuje komunikaci s oponentem?

• Možná Marii nedošlo, že oponent může být součástí její zkušební komise.
• Možná Marii nedošlo, že svým hrubým a neslušným chováním, střílí do vlastních řad.
• Možná Marii nedošlo, že oponent se pravděpodobně zná s lidmi, kteří jí budou zkoušet, před kterými bude svoji práci obhajovat.
• Možná Marii nedošlo, že si může všechny kolem znepřátelit.
• Možná Marii nedošlo, že s pokorou a laskavostí v životě dojde dál …

A možná má Marie jen strach … 

Jakkoliv můžu pochopit motivy Marie se mnou, jakožto oponentem diskutovat, jakkoliv může strach z obhajoby ovládnout naše smysly, naše emoce, naše chování … pokud se chystáme získat vysokoškolský titul, tak nejen naše znalosti a dovednosti jsou posuzovány, ale i chování, sociální interakce a komunikace, jsou jedním z posuzovaných atributů.

Arogance, povýšenost a poučování studentům nepřísluší. Ono to totiž nepřísluší nikomu.

Vyjádřit svůj odborný názor na práci a udělit patřičné hodnocení, jakkoliv se studentovi nelíbí, není oponentská arogance. Je to práce.

Zamyšlení

Vždy se svých studentů ptám …

No naštěstí tam nebude sám 🤷‍♀️🙈

… jsem ráda, že Marie nestuduje lékařskou fakultu a nebude mým lékařem

Více pokory do života, s hlavou na ramenou a laskavým jednáním Vám dnes přeje Lucie, oponent, který si od Marie pravděpodobně zasloužil přezdívku čarodějnice 😊

p.s. za takového chování můžete být školou postaveni před etickou komisi … ale to už je zase jiný příběh